Nikola Márová

Ti tři kocouři, kteří na ni celé dny čekají, nevědí nic o její baletní kariéře. Netuší, kam ráno odchází a odkud se vrací. Jen jí věrně zahřívají postel, aby nebyla studená, až půjde večer unavená a s tělem rozlámaným spát. Prostřednictvím Nikolina těla promlouvá nejvyšší umění, možná i proto je múzou mnoha umělců. Ale kocouři daleko víc ocení roh zdi, o který se mohou otřít, nebo sloup domečku, do jehož povrchu mohou zaseknout své drápy. Naštěstí obrazy visí příliš vysoko na to, aby se o ně mohli podrbat.