Vladimír a Martina Kořenovi

Začalo to tím, že jsem rozlil kávu na slavnostní ubrus krášlící domov pro focení. Pak se – už na dřevě – hrály šachy a Vláďa chtěl využít toho, že Martina věnovala část své pozornosti mně. Plně soustředěnou Martinu je totiž těžké porazit. Už už mu začínaly jiskřit oči myšlenkou na trochu zákeřné vítězství. Ale pak si toho všimla: Ty to hraješ vážně? Zbystřila mysl a začala se soustředěně bránit. A najednou byl z obrany útok. A čím víc figur bylo vyřazených, tím více hraček na stole pro Vladimíra juniora…